Hrad Šternberk

Hrad Šternberk patřil od středověku k nejvýznamnějším panským sídlům na Moravě. Spolu s hradem v Českém Šternberku jej založil starobylý český rod pánů ze Šternberka, jehož členové zde sídlili až do sklonku 14. století. Dobu největší slávy zažil za vlády litomyšlského biskupa a blízkého rádce císaře Karla IV. Albrechta ze Šternberka, který hrad rozšířil ve velkorysých formách lucemburské gotiky. Šternberk rozšiřovali a ve stylu gotiky a renesance přestavovali i další majitelé, mezi něž patřili páni z Kravař, Berkové z Dubé či knížata z Minstrberka. Na přelomu 17. a 18. století zakoupil hrad s rozsáhlým panstvím kníže Jan Adam Ondřej z Liechtensteinu. Neobývaný hrad, poničený třicetiletou válkou, chátral až do druhé poloviny 19. století, kdy byl tehdejším majitelem Janem II. z Liechtensteinu přestavěn v historizujících formách. Po přestavbě, obdivované řadou soudobých architektů a historiků umění, složil hrad jako jedno z rodových muzeí, ve kterém kníže shromáždil mimořádnou uměleckou sbírku. Publikace hrad Šternberk seznamující čtenáře s dějinami památky, je zaměřen především na průběh stavebních úprav v 19. století a budování hradního muzea. Publikace je doplněna řadou fotografií, dobových vyobrazení a plánů.

Publikace je dostupná též v pokladně státního hradu Šternberk.